Článek se zabývá konfliktními liniemi mezi jednotlivými církevními představiteli i mezi církví a státem v pobělohorském období, které často souvisely s paralelně probíhajícím procesem centralizace katolické církve i habsburské monarchie. Vychází především z rozboru akt Propagandy a zaměřuje se na zmapování komplikovaných vztahů mezi jednotlivými církevními aktéry, jejichž pozice a autorita nebyla často jednoznačná a mohla se v průběhu doby měnit.
Zásadní konflikt se odehrával především ohledně postavení biskupů, které se snažil podřídit své pravomoci jak Řím, tak vídeňský dvůr. Na konkrétních příkladech jsou ilustrovány další oblasti střetu zájmů, které měly potenciál přerůst v krizi.