Abstrakt
Výpůjčky z germánštiny do slovanštiny jsou v mnoha ohledech nejasné. Pokud předpokládáme, že většina výpůjček se uskutečnila až po slovanské expanzi, je otázkou, jakým způsobem tato slova pronikala do společné praslovanštiny.
Tento příspěvek se zaměřuje na z ápadoslovanské výpůjčky, které jsou v tomto ohledu přece jen snáze vysvětlitelné. Některé z nich jsou zřejmě již z období prvního kontaktu Slovanů se západogermánskými kmeny (šat, gd()vab(je), nebozěz), další mohou být datovány někam do doby Karla Velikého (mosędz, chviľa), pak je tu větší skupina výpůjček z 10.-11. století.
Více světla na tyto výpůjčky a jejich šíření do slovanských jazyků může vnést jen důkladná analýza jejich fonologických, geografických, historických a kulturních aspektů. .
