Fenomény ohrožení, hrozby, ohroženosti i neohrozitelnosti, související s řečí pravdy a s řečí, která se za pravdu jen vydává, ale je lží, jsou promýšleny v předkládaném textu. Co je opakem či hrází ohroženosti? Jak čelit prázdnotě a pocitu opuštěnosti či osamělosti, který se pojí s ohrožením? Je možné právě skrze fenomén ohrožení nalézt svobodu? A souvisí tak fenomén ohrožení také s výchovou, která je poutí k nahlédnutí pravdy, ke svobodě a odpovědnosti?