Abstrakt
V devatenáctém století Čína i Japonsko přejímaly prvky západní kultury. V procesu modernizace čínské hudby hrál japonský model ústřední roli, a to nejen v počátcích Nové hudby (hudba spojující čínskou a evropskou hudební tradici), ale i v průběhu první poloviny dvacátého století. Nový čínský hudební vzdělávací systém, vycházející právě z japonského systému, byl jedním z hlavních způsobů, jak se Čína na konci dynastie Čching (1644-1912) seznámila se západní hudbou.