Abstrakt
Článek se zabývá vybranými přístupy k systémovému měření kvality paliativní péče v zahraniční (USA, Austrálie a Belgie), které by mohly být inspirativní, v pozitivním i negativním smyslu, pro české prostředí nejen na poli paliativní péče, ale přeneseně i pro oblast sociální péče a služeb, kde se systémové měření kvality začíná rozvíjet. První část článku uvádí paliativní péči do kontextu sociální práce a připomíná jejich vzájemné propojování v oblasti zdravotnictví.
Rovněž shrnuje dosavadní znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality péče v paliativní péči. Druhá část textu, zabývající se srovnáním čtyř odlišných zahraničních přístupů k systémovému měření kvality paliativní péče, dochází k závěru, že úspěšné rozšíření do široké praxe se opírá o a) konsensus stakeholderů, poskytovatelů, odborníků z oboru a samotných uživatelů péče a služby na výběru indikátorů kvality; b) o iniciativu zaštítěnou "shora" (stát/akademické prostředí); c) o dobrovolnou účast poskytovatelů spíše než o povinnou a sankcionovanou; a nakonec d) o finanční a/nebo technické zajištění jak rutinního sběru dat tak jejich následné analýzy.