Abstract
Letošní seriál k výuce, zaměřuj ící se na témata z anatomie, morfologie a histologie, nás provede našimi těly i těly dalších obratlovců, bezobratlých i rostlin. A protože kostra je základem, začněme pěkně od kosti.
V kulérové příloze pak navazuje článek o chrupavce. Podobně jako jiné tkáně živočišného těla se i kost skládá z buněk a mezibuněčné hmoty.
Osteoblasty pocházejí z mezenchymu (viz dále) a produkují mezibuněčnou hmotu nové kosti. Tyto buňky se mohou transformovat do osteocytů, které novou kost již vytvářet nemohou.
Kost je potom odbourávána pomocí osteoklastů, mnohojaderných buněk vznikajících fúzí jednojaderných prekurzorů, které jsou původem i funkcí blízké monocytům a z nich vznikajícím makrofágům imunitního systému. Unikátní vlastností kosti je její mineralizace - vedle zubu představuje kost jedinou fyziologicky mineralizovanou tkáň v těle.
Na rozdíl od patologického zvápenatění obsahuje kost specifický kostní minerál - hydroxyapatit. Ten je zásadní pro pevnost, důležitou pro opěrnou funkci.
Zároveň skelet slouží jako rezervoár vápníku v těle. Nelze také opomenout kost jako unikátní mikroprostředí pro krvetvorbu, což je však mimo předmět tohoto článku.
Vzhledem k odborné terminologii použité v textu jsou na str. XXVII-XXVIII této Živy zařazeny slovník termínů a názorná schémata.