Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jedno z nejčastějších příčin úmrtí.
Je velmi důležité rozpoznání pacientů s vysokým rizikem rozvoje sepse, kteří nejsou v době příjmu ještě kriticky nemocní. Vedle klasických biomarkerů, jako jsou C-reaktivní protein nebo prokalcitonin, se hledají biomarkery nové.
Jedním z nich je distribuční šíře monocytů (MDW). V periferní krvi byly charakterizovány tři subpopulace monocytů a dendritických buněk.
Během sepse dochází k funkčnímu přeprogramov ání mezi monocyty a makrofágy, což vyvolává také morfologické změny včetně změny v objemu buněk. Tyto změny reflektuje tzv. distribuční šíře monocytů, která může být potenciální biomarker, případně doplňující biomarker, pro včasnou diagnostiku sepse na odděleních urgentního příjmu.
Jedná se o parametr stanovovaný rutinně s diferenciálním rozpočtem leukocytů. Podle dostupné literatury je vhodným rozhodovacím limitem MDW pro sepsi přibližně hodnota 23,0 pro vzorky s K3EDTA (event. 20,5 pro K2EDTA).