Abstrakt
Výzkumná zpráva reaguje na situaci týkající se osob ohrožených domácím násilím v době pandemie a hlavně nouzového stavu. Je vystavěna jako exploratorní kvalitativní výzkum, který situaci mapuje pomocí analýzy 70 případů dokumentovaných pomáhajícími organizacemi v období březen - červen 2020, dále pak pomocí polo-strukturovaných rozhovorů s pracovnicemi a pracovníky těchto organizací, dlouhodobých klientek a následně pak také představitelů Policie České republiky, OSPOD (Odboru sociálně právní ochrany dětí) a v poslední fázi i advokátů, advokátek a soudců a soudkyň.
Pomocí triangulace mapuje analýza jednak zlomové body, které způsobují vysokou latenci tohoto jevu a následně i tzv. oka v síti, která jsou důvodem, proč velká část případ není označena za domácí násilí a tedy adekvátně řešena. Nejdůležitějším zjištěním je detailní popis nekonzistence fungování celého systému pomoci, které je dáno roztříštěností péče, nedostatečným vydefinováním sledovaného jevu napříč institucemi i hlubokými rozdíly v interpretaci toho, co vůbec násilí je a co není napříč systémem.
Součástí studie je i soubor doporučení pro jednotlivé rezorty.