Moudrost byla jakožto složitý a obtížně uchopitelný fenomén psychology dlouho opomíjena. Se změnou paradigmatu a nástupem pozitivní psychologie na pře- lomu tisíciletí se však dočkala pozornosti v ýzkumníků.
Tento příspěvek představuje současné nejvlivnější koncepce moudrosti, které se pohybují od přístupů považují- cích moudrost za relativně stálý osobnostní rys až po konstruktivistické pojetí, kde moudrost vzniká jako určitý typ jednání člověka v dané situaci a může být značně intraindividuálně proměnlivá. U jednotlivých koncepcí budou představeny také metody zjišťování moudrosti a diskutovány jejich silné a slabé stránky.
Mnohost de- finic moudrosti a rozmanitost v jejím měření se promítá do obtížné porovnatelnosti výsledků empirických výzkumů. Příspěvek proto v poslední části reflektuje současné snahy výzkumníků o nalezení konsenzu ohledně jádrových charakteristik moudrosti.