Text se zaměřuje na českou konstrukci, jejíž příklady zahrnují výrazy jako muž s velkým M 'muž s velkým M' a herečka s velkým H 'herečka s velkým A'. Teoreticky je studium koncipováno v rámci Stavební gramatiky; empiricky vychází z 3 969 příkladů konstrukce z korpusu SYN (verze 8) a z 268 dotazníků.
Ukazuje se, že konstrukce má konvenční formu a sémantický i pragmatický (hodnotící) význam a že velmi silně inklinuje k tomu, aby se používala jako součást rému (fokusu) - typicky jako předmětový doplněk - a v jiných textově výrazné kontexty, jako jsou titulky. Je také zkoumána variabilita instancí konstrukce a text dále zvažuje relevanci takových jevů, jako je konstrukce zkoumaná pro lingvistickou teorii, zejména tradiční slovník založený na pravidlech a model gramatiky.