Cílem práce je představit fenomén akademické peregrinace jako specifické téma české i zahraniční historiografie, které je zpracováváno již od 2. poloviny 19. století. Česká historiografie zabývající se cestami za vzděláním z českých zemí v 16. a 17. století je představena v chronologicky navazujících podkapitolách. Druhá část studie zohledňuje příbuzné jevy (kavalírské cesty) a konfesně vyhraněné skupiny (bratrské peregrinace a jezuitské školy).
Poslední část přináší pohled na zkoumání dané problematiky v dalších středoevropských zemích - Maďarsku, Slovensku, Polsku - a komparuje přístupy i výsledky s historiografií českou.