Abstrakt
V příspěvku je věnována pozornost dosahu čl. 79 odst. 1 Ústavy. Základem je samotné vymezení šíře pojmů správní úřad a působnost.
Dále je uvedený ústavní požadavek řešen v souvislosti s vnitřní dekoncentrací přímých vykonavatelů státní správy. Jsou zvažovány možné důsledky ve vazbě na nepřímý výkon státní správy prostřednictvím orgánů obcí a krajů.
Příspěvek dále vymezuje vzájemný vztah a význam úpravy zřízení správního úřadu zákonem na straně jedné a vymezení jeho působnosti zákonem na straně druhé. V příspěvku jsou učiněny následující závěry.
Pojem správního úřadu použitý v čl. 79 Ústavy je širší, než odpovídá soudobé terminologii teorie správního práva, která se tomuto pojmu intenzivněji a ve větším rozsahu věnuje, takže lze pozorovat generalizaci jejích závěrů. Pojem působnosti použitý v čl. 79 Ústavy je širší, než odpovídá terminologii teorie správního práva, která vedle sebe zřetelně odlišuje pravomoc a působnost.
Požadavek na zřízení správního úřadu zákonem a stanovení působnosti zákonem nejsou dva zcela separátní požadavky, ale vzájemně podmíněné složky téhož, přičemž významnější složkou je požadavek na vymezení působnosti. V právní úpravě organizace veřejné správy nezbývá než tolerovat určité konstrukce, které zmíněný ústavní požadavek mírně oslabují.