Představte si vzdělávací systém, kde mají jednotlivé školy velkou míru autonomie. Systém, kde jsou vážným problémem vzdělávací nerovnosti a kde je vysoký počet soukromých škol.
Systém, který není příliš centralizovaný a ústřední orgán (ministerstvo) má velmi omezený dosah na práci v jednotlivých třídách.
Zní vám to povědomě? Popsaný příklad může být naše školství, stejně jako může jít (kromě jiných) například o školství v Anglii. Zde od roku 2010 Department of Education usiluje o zavedení tzv. self-improving school system, ve volném překladu systému sebezlepšování školství. Jak se toho snaží docílit? Cílem anglického školství je propojovat školy mezi sebou, vést je ke sdílení a podněcovat spolupráci na úrovni
školy, rodin, komerčních subjektů, ale také místních komunit.