Kapitola se zabývá řešením situace lidí žijících na ulici bez možnosti ukrýt se před infekcí, bez ochranných pomůcek a bez hygienického zázemí v první vlně epidemie Covid 19. Na základě dohody Magistrátu hl. m.
Prahy s majiteli některých hotelů a hostelů bylo přistoupeno k přechodnému nouzovému ubytování osob bez domova v těchto zařízeních. Toto řešení se osvědčilo i v zahraničí, a to nejen v době pandemie, ale i situacích přírodních katastrof apod. Jsou popsány pozitivní zkušenosti z USA, kdy se tímto způsobem daří komplexněji a dlouhodoběji řešit sociální situaci lidí bez přístřeší.
Uplatnění systémového přístupu formou Rapid Re-Housing zde přispívá ke snižování a ukončování bezdomovectví. Rychlé ukončování bezdomovství spojené s intenzivní sociální prací, která probíhá během zabydlování a trvá tak dlouho, dokud situace člověka není stabilizována, je reálným a nadějným postupem.