Článek analyzuje principy omezení vlastnických práv se zaměřením na ústavní úpravu v České republice a ve Spolkové republice Německo. Komparativní přístup umožňuje posoudit rozdíly v právní úpravě a v soudním výkladu této problematiky dvěma zeměmi, které jsou si blízké nejen geograficky, ale i svými právními řády.
Toto téma je dále rozebíráno na konkrétních případech zákonné úpravy a judikatury v oblasti omezení vlastnického práva za účelem ochrany lesa. Pozornost je zejména věnována problematice hledání hranic, kdy ústavnost takového omezení vyžaduje přiznání náhrady za omezení vlastnického práva.