Pravidlo, dle něhož prodávající podnikatel prokazuje, že věc byla při převzetí spotřebitelem bez vad, patří v zahraničí k centrálním ustanovením spotřebitelské úpravy práv z vadného plnění. V české právní vědě nebyla domněnce vadnosti věnována prakticky žádná pozornost, neboť roli, kterou hraje v zahraničí, v České republice přebíralo ustanovení o záruční odpovědnosti.
Protože zákon č. 374/2022 Sb. ruší záruční odpovědnost ve spotřebitelských vztazích, nabývá domněnka vadnosti věci i v českém právu na významu. Příspěvek otevírá v české právní vědě odborný diskurz k pravidlu zakládající domněnku vadnosti věci a zodpovídá základní otázky, které se s jeho aplikací pojí.
P říspěvek se nejprve věnuje evropskému pozadí pravidla o domněnce vadnosti věci a jeho smyslu a účelu. V další části příspěvku je pozitivně vymezena působnost pravidla a vysvětleno, proč domněnka vadnosti věci může v aplikační praxi plnit obdobnou roli jako záruční odpovědnost.
V následujících částech se autor věnuje běhu doby domněnky vadnosti věci. Závěr příspěvku se zabývá obranou podnikatele proti uplatnění domněnky vadnosti věci.
Autor analyzuje možnost podnikatele prokázat, že věc v době převzetí netrpěla vytknutou vadou, a věnuje se výlukám z uplatnění domněnky vadnosti věci pro neslučitelnost s povahou věci (zboží) a vady.