Glosa k usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2887/2020 a vadám účetní závěrky způsobujícím zdánlivost usnesení valné hromady
Abstrakt
Autor analyzuje usnesení Nejvyššího soudu z 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2887/2020. V rozhodnutí soud uzavřel, že důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky může být i skutečnost, že účetnictví je vedeno v rozporu se zákonem.
Autor poukazuje na to, že Nejvyšší soud tento závěr vyslovil za situace, kdy účetní závěrka byla dle tvrzení navrhovatele podhodnocena, tj. z účetní závěrky se podávalo, že společnost je schopna rozdělit menší množství vlastních zdrojů, než kolik by byla mohla rozdělit, pokud by závěrka byla sestavena v souladu s právními předpisy. V druhé části příspěvku autor předkládá k odborné diskuzi názor, že odlišně musíme přistupovat k posouzení usnesení valné hromady, kterým se schvaluje nadhodnocená účetní závěrka, tj. účetní závěrka, z níž se podává, že společnost je schopna rozdělit větší množství vlastních zdrojů, než kolik by byla mohla rozdělit, pokud by závěrka byla sestavena v souladu s právními předpisy.
Autor argumentuje, že je-li účetní závěrka nikoli nevýznamně nadhodnocena, trpí usnesení valné hromady schvalující takovou účetní závěrku vadou způsobující zdánlivost usnesení, nikoli pouze vadou odůvodňující vyslovení jeho neplatnosti.