V článku jsme konstruovali jednoduchý model měnových kurzů v duchu modelů behaviorální rovnováhy (BEER), hledali makroekonomické veličiny, které konzistentně ovlivňují dynamiku kurzu napříč širokým spektrem zemí, a identifi kovali země, jejichž kurz je dlouhodobě v nesouladu s jejich makroekonomickou situací. Model jsme odhadli na panelových datech pro 34 zemí světa s režimem plovoucího měnového kurzu v letech 2000-2020.
Základním stavebním kamenem modelu je absolutní verze teorie parity kupní síly (poměr domácí a zahraniční cenové hladiny), která je dále doplněna o množství dalších proměnných, jež mají oporu v teorii. Náš přístup lze ekvivalentně chápat i jako hledání fundamentálně odůvodněných odchylek měnových kurzů od parity kupní síly.
Naším záměrem bylo vytěžit informace z heterogenního vzorku zemí a modelovat tak více variabilitu měnových kurzů napříč zeměmi než v čase. Výsledky ukazují, že parita kupní síly je vhodným odrazovým můstkem při modelování měnových kurzů s parametrem statisticky nelišícím se od jedné.
Měny zemí s pohyblivým kurzem mají dále tendenci být vůči euru tím silnější, čím vyšší mají HDP na obyvatele, úrokové sazby, investiční svobodu, míru urbanizace a lepší směnné relace, a čím nižší je míra infl ace. Odhadnuté odchylky měnových kurzů od modelové rovnováhy jsou podstatně nižší než v případě naivního modelu založeného pouze na paritě kupní síly a polovina odchylky má tendenci se vyrovnat na průměru do necelých tří let.
Rovnováhu měnových kurzů chápeme jako v čase se měnící rovnovážný bod, ke kterému jsou měnové kurzy ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přitahovány, ovšem k vyrovnávání odchylek tržních kurzů od rovnováhy může docházet i prostřednictvím vývoje samotné odhadnuté rovnováhy. Prezentované odhady rovnovážných měnových kurzů je tak nutné brát i z důvodu rizika nezahrnutí dalších důležitých proměnných do modelu a dalších ekonometrických problémů jako čistě orientační.