Abstract
Cílem této studie je pomocí makroekonomického modelu vyhodnotit ekonomické dopady přijetí komplexního balíčku legislativních a dalších návrhů "Fit for 55" předložených Evropskou komisí v červenci a prosinci 2021. Scénáře v této studii nebyly definované s cílem dosažení klimatické neutrality do konce roku 2050. Studie částečně reflektuje dopady válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, zejména předpokládané dopady na ceny zemního plynu. Opatření navržená v balíčku REPowerEU v březnu a květnu 2022 reflektována nejsou. Účelem studie je poskytnout vládě a klíčovým partnerům expertní podklad pro diskuzi ohledně nastavení domácích politik tak, aby ČR plnila své klimatické závazky vyplývající ze stávající i navrhované unijní legislativy, ale též aby využila růstového potenciálu této transformace, systémově reagovala na otázku rozdílných sociálních dopadů dle příjmových skupin domácností, a tak zajistila sociálně spravedlivou dekarbonizaci hospodářství ČR.
Ekonomické dopady Fit for 55 na ekonomiku České republiky jsou kvantifikovány globálním makro-ekonometrickým modelem E3ME, který je také pravidelně používaný pro analýzy dopadů politik Evropskou komisí a jejími útvary. Model E3ME umožňuje kvantifikovat dopady na klíčové makroekonomické proměnné (HDP, zaměstnanost, spotřebu, zahraniční obchod, užití energií).
Referenční scénář "svět bez Fit for 55" (REF) představuje nyní platný regulatorní rámec - zejm. systém EU ETS v nastavení pro 4. obchodovací období 2021-2030 a stávající využití části výnosů z EU ETS pro klimatická opatření. Scénáře "svět s Fit for 55" zahrnují klíčové politiky balíčku, které strukturálně ovlivňují reakci na trhu, a to konkrétně revizi systému EU ETS, zavedení systému EU ETS2 pro budovy a silniční dopravu, CO2 emisní standardy v dopravě, vč. ukončení prodeje nových osobních a lehkých užitkových automobilů se spalovacím motorem po roce 2035, využití výnosů z EU ETS a EU ETS2 přes Modernizační fond, Inovační fond, Sociálně-klimatický fond a státní rozpočet; a politiku CBAM; včetně základních předpokladů energetické politiky ČR (jako životnost JE Dukovany a výstavbu nového jaderného zdroje, ukončení využití uhlí pro energetiku od roku 2033. Vliv ruské agrese na Ukrajině na je modelován skrze dostupnost a cenu zemního plynu - nová predikce ceny fosilních paliv na mezinárodním trhu dle Harmonized Central Trajectories Evropské komise z května 2022.
Výsledky modelových scénářů ukazují, že cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je dosažitelný, k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 ale bude potřeba dalších opatření - scénáře v této studii však nebyly definované s cílem dosažení klimatické neutrality do konce roku 2050. Odhadované dopady na ekonomiku nemusí být negativní (ve srovnání s rostoucím referenčním scénářem). Při využití podstatné části výnosů ze zpoplatnění emisí skleníkových plynů na klimatické investice a zejména na transformaci sektoru budov a dopravy, může klimatická tranzice vést k větší ekonomické aktivitě a celkovému pozitivnímu efektu na makroekonomické ukazatele, včetně dopadů na HDP i zaměstnanost. Tento efekt ale bude rozložen nerovnoměrně mezi ekonomickými sektory, a proto bude nezbytné strategicky podpořit. Dopady vývoje ceny zemního plynu důsledkem válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou neztěžují tranzici; tyto dopady jsou krátkodobé a malého rozsahu, ve scénářích s vysokou cenou emisních povolenek v sektoru budov a dopravy mohou dokonce akcelerovat investice do úspor a tím vést k pozitivnímu multiplikačnímu efektu ve středně až dlouhém období.