Článek se zabývá problematikou možného nařízení předběžného opatření po pravomocném skončení nalézacího řízení, tedy po právní moci exekučního titulu. Autoři odmítají závěr č ásti doktríny, že pokud oprávněný disponuje exekučním titulem, je nařízení předběžného opatření vyloučeno a oprávněný se může domáhat jen jeho výkonu.
V praxi totiž může vyvstat nebezpečí, kterému je přes existenci exekučního titulu nutno čelit právě návrhem na vydání předběžného opatření. Každé nebezpečí přitom bude nutné vždy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti a uvážit, zda je možné mu předejít prostředky exekučního řízení anebo takovou situaci reálně odvrátit předběžným opatřením.