ÚČEL STUDIE Cílem studie bylo zjistit incidenci primárních malignit metastázujících do oblasti proximálního femuru, zhodnotit lokalizaci lézí a zlomenin, porovnat výsledky zvolené chirurgické terapie, dobu přežití nemocného, pacientů a pooperačních komplikací. MATERIÁL A METODY Retrospektivně jsme hodnotili soubor pacientů operovaných v letech 2012 až 2021.
Do studie bylo zařazeno 45 pacientů (24 žen a 21 mužů) s patologickou lézí nebo patologickou zlomeninou v oblasti proximálního femuru. Průměrný věk byl 67 let (38-90).
V souboru bylo 30 (67 %) případů patologické zlomeniny a 15 (33 %) případů patologických lézí. U každého pacienta byla k histologickému vyšetřen í odeslána peroperační biopsie nebo resekovaný vzorek.
Byl hodnocen typ primární malignity s lokalizací lézí a zlomenin. Dále jsme zhodnotili výsledky zvolené operační metody a její komplikace.
Funkční skóre pacientů jsme monitorovali pomocí Karnofského výkonnostního stavu a intervalu přežití. VÝSLEDKY Nejčastější primární malignitou byl mnohočetný myelom v 10 případech (22 %), následovalo sedm případů (16 %) karcinomu prsu a plic a 6 případů (13 %) karcinomu ledviny ze světlých buněk.
Vnitřní fixace byla použita v 15 případech (33 %). Resekce tumoru s náhradou kyčelního kloubu byla provedena u 29 pacientů (64 %).
Jeden pacient byl léčen perkutánní femoroplastikou. Z celkového počtu 45 pacientů přežilo méně než tři měsíce 10 pacientů (22 %).
Míra přežití delší než jeden rok byla pozorována u 21 pacientů (47 %). Celkem se vyskytlo sedm komplikací u šesti pacientů (15 %).
Méně komplikací se vyskytlo ve skupině pacientů s patologickou zlomeninou oproti skupině s hrozící zlomeninou. DISKUSE Patologické léze v kosti nebo již existující patologická zlomenina jsou příznaky pokročilého nádorového onemocnění.
Lepší výsledky jsou hlášeny u pacientů, kteří podstoupili profylaktickou operaci, což však naše studie nepotvrdila. Výskyt jednotlivých primárních malignit, pooperační komplikace a přežití pacientů odpovídaly statistickým údajům ostatních autorů.
ZÁVĚRY U pacientů s patologickou lézí proximálního femuru zvýší operační léčba kvalitu života, ať už při volbě osteosyntézy nebo kloubní náhrady, přičemž profylaktická léčba je obvykle spojena s lepší prognózou. Osteosyntéza je jako méně invazivní výkon s nižší krevní ztrátou indikována k paliativní terapii u pacientů s omezenou předpokládanou dobou přežití nebo u pacientů s prognózou zhojení léze.
Rekonstrukce kloubu artroplastikou je indikována u pacientů s lepší prognózou nebo v případech vylučujících bezpečnou osteosyntézu. Naše studie potvrdila dobré výsledky s použitím necementované revizní femorální komponenty.