Srdeční selhání patří mezi nej častější příčiny morbidity a mortality ve vyšším věku. Jeho diagnostika vychází se současných doporučení Evropské kardiologické společnosti a je založena na rozboru anamnézy, fyzikálním vyšetření, analýze 12svodového EKG, echokardiografii a stanovení natriuretických peptidů.
Mezi další vyšetření patří ostatní laboratorní a zobrazovací metody. Zejména ve vyšším věku je nutné aktivně pátrat po příčinách dekompenzace, kterými jsou velmi často infekty.
Z dalších stavů je doporučeno vyšetřit případný deficit železa. Invazivní vyšetření indikujeme velmi obezřetně s ohledem na vyšší riziko invazivních vyšetření v této věkové kategorii.
Zvýšenou pozornost je nutné věnovat diagnostice srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí.