Abstrakt
Údaj o alergii na penicilinová antibiotika uvádí ve své anamnéze 10-15 % pacientů. Diagnóza není často stanovena správně, je nadužívána a ve svém důsledku poškozuje pacienty léčbou alternativními antibiotiky.
V České republice nejsou přesná epidemiologická data známa. Cílem práce bylo zhodnotit soubor 611 pacientů vyšetřených v letech 2010-2021 na dětské alergologické ambulanci pro suspekci na hypersenzitivitu na betalaktamová antibiotika, se zaměřením na časné reakce.
Většina hypersenzitivních reakcí po antibiotické léčbě (nejen) betalaktamovými antibiotiky má v dětském věku benigní charakter pozdně vzniklých, izolovaně kožních exantémů. Tyto benigní reakce tvořily v souboru vyšetřených pacientů 85 %, časnou reakci uvádělo 10 % pacientů.
V souboru pacientů popisujících časnou reakci byla diagnóza alergie potvrzena častěji (29 %) než v celém souboru (13 %). Nejčastějším popisovanými projevy časných reakcí byly symptomy kožního charakteru urtikárie a angioedému (88,5 %), dále následovaly anafylaxe (5 %), nespecifické polyvalentní příznaky (5 %) a otok jazyka (1,5 %).
Po rozboru anamnézy bylo provedeno komplexní vyšetření včetně kožních testů, laboratorních vyšetření a v indikovaném případě kontrolovaného provokačního testu k ověření tolerance suspektního léku nebo bezpečné alternativy. Bez ohledu na věk je třeba pátrat v anamnéze po rizikových známkách časné nebo pozdní závažné reakce.
Bagatelizace pouze z důvodu věku je riziková jak pro pacienta, tak pro ošetřující lékaře.