Milost lze označit za výsadu prezidenta republiky, který je oprávněn prostřednictvím tohoto institutu zasahovat do trestního řízení. V odborné literatuře lze nalézt řadu důvodů pro zachování tohoto institutu v právním řádu, a naopak řadu důvodů pro jeho zrušení, jelikož někteří autoři na toto oprávnění hlavy státu nahlíží jako na monarchistický pozůstatek a ze současného pohledu jej považují za přežitek.
Smyslem a účelem tohoto textu není vést úvahy ve prospěch zachování či zrušení institutu milosti, jelikož autor respektuje, že platná a účinná právní úprava jej zakotvuje. Naopak jeho smyslem je zabývat se vybranými procesními aspekty řízení o udělení milosti a podat úvahy de lege ferenda, a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že v právním řádu schází podrobná úprava tohoto typu řízení, což může vyvolávat řadu otázek.