Abstrakt
Výstava představuje na 19 posterech písemnou kulturu pozdního středověku a profesi tehdejších, často neznámých písařů. Z dobové anonymity výrazně vystoupil zřejmě nejpilnější z nich, Kříž z Telče. Svým perem zasáhl do více než 25 000 stran rukopisů a ve svých textech, přepisech a poznámkách zanechal jedinečné svědectví o středověké kultuře a myšlení. Během svého života působil postupně na Vysočině, v Praze, ve středních a západních Čechách, aby nakonec zasvětil poslední čtvrtstoletí pozemského života práci v augustiniánské kanonii v Třeboni.
Na výstavě budou výjimečně k vidění také originály tří z Křížových rukopisů, které třeboňský archiv uchovává. Snad nejznámější z nich je rozevřen na závěru latinského spisu o českém pravopise z první poloviny 15. století. Unikátně dochovaný text, za jehož autora je některými badateli považován Jan Hus, navrhuje používání diakritických znamének pro zápis češtiny. Bez zajímavosti není ani nejstarší sbírka přísloví ve slovanském jazyce připisovaná Smilu Flaškovi z Pardubic či česká milostná lyrika z 15. století. Do husitského období patří i vlastní apologie teologa Jana z Příbrami, jíž se distancoval od učení Jana Viklefa. Dobový pohled na svět dokumentuje i báseň zesměšňující ženy, kterým bylo blízké reformní hnutí v církvi.
Výstava navázala na výstavu "Ošklivé rukopisy Kříže z Telče" z února 2023 v Národní knihovně.
