Abstrakt
Ve svém výzkumu ověřuji na českých mluvčích s afázií dva základní předpoklady stanovené Jakob et al. (2011): 1) Osoby s afázií produkují při interpretaci textů více gest v poměru k počtu slov než zdravé kontrolní osoby; 2) Čím je osoba s afázií řečově omezenější, tzn. čím méně slov produkuje, tím více gest při interpretaci textu produkuje.
Do výzkumu (Janečka, 2021, 2022) bylo celkově zahrnuto 6 osob s diagnostikovanou afázií a 12 kontrolních osob (bez zjevné řečové vady), pro potřeby tohoto článku popisuji dva muže s Brocovou afázií. Poukazuji na to, jak u nich souvisí produkce autosémantických slov (substantiv a sloves) a zájmen s produkcí komunikačních gest, resp. ověřuji předpoklad, že výraznější produkce gest souvisí s vyšší frekvencí zájmen a nižší frekvencí substantiv a sloves. Používání autosémantických slov u těchto dvou osob s Brocovou afázií popisuji i s pomocí tzv. h-bodu a poměru mezi aktivitou a deskriptivitou textu. Zatímco u participanta MB1 se ukazuje, že vyšší frekvence zájmen a gest znamená zároveň nižší frekvenci substantiv a sloves, u participanta MB2 se tato závislost natolik neprojevuje.