Cílem tohoto příspěvku je analyzovat novou legislativní úpravu závislé práce v německém občanském zákoníku, a to z hlediska kvality legislativní úpravy, z hlediska souvisejíc ích úprav i s ohledem na přínos pro německou aplikační praxi. Po provedené analýze lze shrnout, že účinné znění § 611a BGB vyvolalo v doktríně spíše negativní hodnocení a pro praxi nepřineslo nic nového.
Sliboval-li si tak zákonodárce od nové úpravy efektivnější boj proti nelegální práci, pak tento cíl novou úpravou naplněn nebyl. I přesto je však nutno vyzdvihnout německý přístup vůči nelegální práci, který nepochybně stojí za zvážení, neboť svým až zjednodušeným šablonovitým řešením se efektivnější v praxi.