Abstrakt
Akutní průjem je definován jako změna konzistence stolice na neformovanou (řídkou nebo tekutou) a/nebo zvýšení počtu defekací na více než tři během dne. Mezi další příznaky akutní gastroenteritidy (AGE) může patřit horečka, nevolnost a zvracení.
Nejběžnější příčinou AGE jsou viry. V našich podmínkách jsou nejčastějším původcem rotaviry, které postihují v podzimním/zimním období kojence a batolata od 6 do 24 měsíců věku.
Nejdůležitěj ší součástí diagnostického a terapeutického postupu je posouzení míry dehydratace, které určuje závažnost AGE a je jedním z faktorů rozhodujících o hospitalizaci. Standardní léčbou první volby je perorální rehydratace hypoosmolárními tekutinami.
Mezi další účinné postupy lze řadit podávání probiotik (Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardii), racekadotrilu, diosmektitu a lze také zvážit použití ondansetronu snižujícího intenzitu nauzey a zvracení. Antibiotická terapie by měla být zvažována pouze ve výjimečných situacích.
Chronický průjem může být způsoben celou řadou poruch, od nesnášenlivosti určité potraviny (nebo její složky, např. laktózy) až po příznak multisystémového onemocnění. Cílem sdělení je nabídnout ucelený přehled farmakoterapie průjmových onemocnění u dětí.