Abstract
Obrovskobuněčná arteriitida je zánětlivé granulomatózní onemocnění postihující převážn ě tepny velkého a středního kalibru, které může mít pro pacienta až fatální následky. Zlatým standardem terapie bylo až donedávna promptní podání vysokých dávek glukokortikoidů s velmi pomalou detrakcí.
Léčba je však zatížena častým výskytem nežádoucích účinků. Vzhledem k účasti interleukinu-6 v patogenezi onemocnění byla jeho inhibice jedním z potenciálních terapeutických alternativ.
Nejprve na základě kazuistických sdělení následovaných retrospektivními a randomizovanými prospektivními studiemi byl prokázán významný efekt tocilizumabu, monoklonální protilátky proti receptoru interleukinu-6, na ústup klinických obtíží, snížení frekvence relapsů a snížení kumulativní dávky glukokortikoidů. Z těchto důvodů je v současné době tocilizumab jedinou biologickou léčbou schválenou k terapii obrovskobuněčné arteriitidy.
V současné době se očekávají výsledky již ukončené studie hodnotící účinek sarilumabu u pacientů s GCA.