Příspěvek tematizuje problematiku reálií ve výuce cizích jazyků v českém gymnaziálním vzdělávání. Byť je svým teoretickým ukotvením orientován na germanofonní areál, a řeč tedy bude především o výuce němčiny, lze teoretické poznatky a závěry v něm extrapolovat i na další cizí jazyky. Článek je strukturován následovně: nejprve jsou vymezeny a kontextualizovány pojmy reálie a Landeskunde, pak je představena sonda do témat profilové části maturitní zkoušky na českých gymnáziích, na ní ž navazuje diskuse a z ní vyplývající doporučení pro pedagogickou praxi.