Tento článek představuje problematiku modálních sloves ve španělštině z pohledu Langackerovy teorie kognitivní gramatiky. Langacker definuje modální slovesa jako tzv. grounding elements (zakotvující elementy), které mohou vyjadřovat implicitní významy a zvyšují tak míru subjektivity výpovědi.
Na rozdíl od anglických modálních sloves, která jsou zcela neukotvená a plně gramatikalizovaná, španělská modální slovesa mají slovesnou flexi. Cílem tohoto článku je porovnat konstrukce s modálním slovesem a bez modálního slovesa a poukázat na rozdíly mezi pozicemi konceptualizátorů (mluvčí a adresát).
Pro tyto účely je v rámci článku navrženo několik grafických znázornění. Navržená schémata ukazují, že pozice konceptualizátorů hraje klíčovou roli v chápání každé konceptuální struktury.
Z analýzy vyplývá, že konstrukce s modálním slovesem má subjektivněji zakotvenou interakci mezi oběma konceptualizátory a že mluvčí je vždy zcela implicitní součástí výpovědi.