Abstrakt
Mezi nejdůležitější individuální faktory, které ovlivňují proces učení, patří soubor cizojazyčných schopností, úzkost, míra motivace a osvojené strategie učení. V naší studii jsme zkoumali souvislost těchto faktorů a studijních výsledků ve dvou formálních prostředích skupinové výuky v délce jednoho semestru: ve výuce zaměřené na explicitní učení kolokací formou lexikálně orientovaných instrukcí (experimentální skupina) a ve výuce, ve které se kolokace nijak nezdůrazňují (kontrolní skupina).
Zároveň jsme sledovali, zda má experimentální výuka vliv na úroveň úzkosti, motivace nebo užívání strategií učení. Účastníky studie byli vysokoškolští studenti (N=39) rozděleni do zmíněných skupin na základě individuálních faktorů. Z naměřených korelací docházíme k závěru, že lexikálně orientovaná výuka soustředěná na explicitní zpevňování kolokací se zdá být prospěšná pro studenty bez ohledu na jejich individuální psychologické předpoklady a pomáhá dorovnávat rozdíly mezi studenty.
Nepřináší přitom žádné výrazné změny v motivaci, užívaných učebních strategiích nebo situační úzkosti studentů.
