Abstrakt
Vojáci první světové války se na bojišti opakovaně setkávali s koňmi či přímo sloužili a žili v jejich těsné blízkosti. Mnozí je považovali za přátele a hořce plakali nad jejich smrtí.
Jiní muži koně vnímali jako přítěž a často je bili. Tato kapitola rekonstruuje a analyzuje rozsah a variabilitu emocí a vztahů vojáků vůči vojenským koním.
Sleduje místo koní v každodennosti a válečném prožitku vojáků a též způsoby zachycení nejrůznějších forem vztahů ke koním ve vyprávění egodokumentů. Odpovídá na otázku, jak muži vnímali a prožívali zapojení a osudy koní ve válce.
Proveniencí je příspěvek postaven na pramenech vojáků českých, britských a francouzských, v menší míře též německých. Vychází v první řadě z analýzy korpusu egodokumentů (deníky, korespondence a paměti), dále z normativních dokumentů armády, jako jsou předpisy a příručky určené vojákům, z publicistické a literární tvorby vojáků a z analýzy vizuálních materiálů a fotografií.
Konceptuální ukotvení příspěvku se nachází ve východiscích tzv. animal history, historické antropologie a dějin každodennosti a emocí.