Výzkum českého kostelního zpěvu druhé poloviny 15. století stále jasněji ukazuje, že bratrský liturgický repertoár vznikal v těsném napojení na trendy, které pozorujeme při vstupování českého jazyka do bohoslužeb utrakvistické církve. Jde zejména o utváření nových liturgických funkcí strofických skladeb a jejich přebírání laickou komunitou.
V pozadí pozornosti však zůstala specifická - a z hlediska vernakulárního zpěvu utrakvistické církve nesmírně důležitá - část společného repertoáru, a to skladby související s liturgickou performancí. Redakce dialogu "V den prchlivosti Páně", kterému věnujeme v příspěvku hlavní pozornost, je v rámci bratrské hymnografické tvorby nejrozsáhléjší částí tohoto repertoáru.
Dialogická forma je zde využita pro zesílení exemplárního působení textu o Božím soudu a utvrzení se v roli vyvolených Božích. Vzhledem k tomu, že svým úvodním shrnutím oslabuje editor Jan Blahoslav podstatu performance jako přítomného, plně prožívaného děje, se dialog v jeho redakci stává spíše dramatizovaným kázáním.