Článek představuje konceptualizaci národa založenou na poststrukturali- stické ontologii diskurzivní teorie obohacené o koncepty fantazie a slasti vycházející z lacanovské psychoanalýzy. Studium národa a nacionalismu ve společenských vědách se příliš často soustředí na jejich vznik ve specifických historických podmínkách.
Zatímco koncept národa je běžně považovaný za určitou danost života ukrytou v pozadí, to jak se používá v současnosti nacionalismus ho staví na okraj politické reality. Takový nacionalismus je pak spojený s pravicovým extremismem, separa- tismem, nebo etnickými konflikty. Vzhledem k trvalosti národní identifikace by však bylo prospěšné nezůstávat u sektářské nenávisti a zaměřit se na nacionalismus reprodukovaný v každodenním životě. Tento článek má za cíl představit specifickou poststrukturalistickou konceptualizaci národa, zhodnotit její přínos a načrtnout mož- né analytické uchopení. Národ je zde chápán jako hegemonický diskurz nárokující si určitý výklad reality a poskytující prostor k identifikaci, jenž je opřen o fantazii lokalizovanou v národní historii a mýtech. Takováto konceptualizace poskytuje vedle obsahu nacionalistických diskurzů výpověď o jejich formě (diskurzivní dimenze) a síle (fantasmatická dimenze).