Abstrakt
Studie se zamýšlí nad fenoménem síly ve filosofickém a literárním díle Michala Ajvaze, a to v kontextu hudby; jako vodítko si bere úryvek z Ajvazova prozaického díla Bílí mravenci. Studie se snaží nejprve předvést pojem síly v jeho obecnosti, posléze tímto pojmem ozřejmit určitý charakter hudby a možnost, jak hudbu chápat.
Fenomén síly je tak nejprve ukázán jako jeden ze základních momentů nejnižších vrstev zkušenosti a vyvstávání smyslu vůbec. Silový způsob vyvstávání a dávání (se) smyslu se ukazuje jako nevěcný jednotící tah.
Tento způsob je dále prozkoumáván srovnáváním zrakové a zvukové zkušenosti - zvukové útvary jsou zkoumány co do možnosti ukázat se ve svém aspektu nevěcného způsobu dávání smyslu. Odtud se přechází k hudbě jakožto oblasti ryze nevěcné a silové zvukové zkušenosti.
Hudba se ukazuje jako síla, která tvoří samu sebe a na niž jsou umělec i posluchač účastni jen jako participanti. Hudba se tak otevírá jako oblast, v níž můžeme zakusit silovou, dynamickou stránku světa.