Abstrakt
Článek si klade za cíl zjistit, jakým způsobem přistupovali k tišení bolesti během operace lékaři před objevem éterové anestezie. Z dostupných pramenů se zdá, že ačkoliv chirurgické postupy jsou staré nejméně 6 tisíc let, snaha nalézt metodu, jak potlačit bolest s nimi spojenou, se v evropské a islámské kultuře objevuje až ve středověku, a to spíše sporadicky.
Podobně zmínky o používání anestezie některými lékaři starověké Indie a Číny jsou pravděpodobně spíše mýty než realita. Zdá se, že současná anesteziologická mantra o pradávné snaze lidstva potlačit bolest během chirurgického ošetření neplatí a spíše lze věřit tvrzení, že tehdejší lidé v porovnání s obdobím po nástupu humanismu a rozvoji věd byli k bolesti více tolerantní, obzvláště pokud se týkala někoho jiného.
Ačkoliv již od starověku byly známé rostlinné výtažky použiteln é k tišení bolesti, byly omezené na konzervativní léčbu různých onemocnění, nikoliv na anestezii během operace a základním postupem byla fixace pacienta. Ve článku jsou citované údaje o zachovaných lékařských textech s možnou souvislostí použití anestezie od starověkých kultur Mezopotámie, Egypta, Číny a Indie přes antické Řecko a Řím, středověké a islámské státy a Evropu až do 19. století.