Cílem studie je představit takové pojetí antického životopisu, které nechápe žánr jen jako prostředek literární klasifikace, ale zdůrazňuje i jeho sociální rozměr, konkrétně jako konkrétní sociální jednání. Díky důrazu na sociální jednání lze dle mého názoru porozumět především literární pluralitě antických životopisů - ať už v selektivním postupu jejich autorů, uspořádání látky, zvoleném úseku života a historicity.
Současně lze díky takovému pojetí lépe porozumět kanonickým evangeliím v širším literárním kontextu, zejména otázce, proč byla evangelia sepsána, která je zřídkakdy spojována s otázkou žánru evangelií.