Abstrakt
Příspěvek představuje instrukce, které se objevovaly v peněžních ústavech v první polovině 20. století. Nejprve akcentuje problémy spojené s výzkumem tohoto typu diplomatického materiálu, které spočívají nejen v torzovitosti dochování, ale i nejednotné terminologii užívané v bankách.
Následující část příspěvku se soustředí primárně na služební instrukce v peněžních ústavech. Všímá si inspiračních zdrojů, procesu vyhotovení instrukcí, jejich typologie a obsahu. Předmětem analýzy jsou také podměty, které vedly k revizi a změnám služebních instrukcí.