Abstract
Článek se zabývá zhodnocením doktrinálního a judikatorního posunu, ke kterému došlo od vstupu GDPR v účinnosti ohledně tzv. práva na vysvětlení automatizovaného rozhodování. Při hodnocení změn dochází článek ke zjištění, že zmíněné právo je dnes již doktrinálně i ze strany poradních orgánů uznáváno a tento vývoj se začíná projevovat též v soudním rozhodování na úrovni členských států (dosud ovšem nedošlo k potvrzení ze strany Soudního dvora Evropské unie), což lze hodnotit jako příznivý vývoj.