Abstrakt
Když 4. listopadu 2004 vstoupila teenagerovská komedie Snowboarďáci do kin, záhy se stala senzací. Celovečerní debut Karla Janáka byl přitom pozoruhodný ve dvou ohledech.
Jednak se komedie obracela na dospívající publikum, tedy publikum, jež domácí kinematografie nějakou dobu opomíjela, a současně stimulovala tvorbu tematicky spřízněných filmů. Studie si pokládá otázku, zda je možné o této malé skupině teenagerských komedií produkovaných během nultých let uvažovat jako o filmovém cyklu.
K tomuto účelu využívá model vývoje filmového cyklu navržený Richardem Nowellem, který pomáhá zachytit jedinečnost cyklu ve vybraném období. Jelikož však jeho aplikace na český filmový průmysl přináší určitá úskalí, je u každého filmu zvážena jeho produkční historie.
Studie poprvé odhaluje podrobnosti o tom, jak se jednotliví producenti orientovali na zisk, a jak při výrobě svých filmů pracovali s konceptem žánru a filmového cyklu. Touto cestou text zpochybňuje kauzální vývoj cyklu a ukazuje, jak k jeho vzniku i zániku přispělo hned několik faktorů.