Pokud vám trhá srdce obraz tělocvikáře, který žákům hodí "ko žené slunce" a celý zbytek vyučovací hodiny sleduje v mobilu svůj status na sociálních sítích, nebo toho, který se vám ve sborovně se sadistickým uspokojením pochlubí: "Dal jsem jim zas do těla, hajzlíkům. Vsadím se, že zítra nebudou moct chodit.", pojďte tělesnou výchovu bránit, pracovat na tom, aby u našich žáků, veřejnosti získala vážnost a důležitost, která jí náleží a její učitelé všeobecnou důvěru v odborné i lidské kvality.
S velkou mírou nadsázky, trochu vážně i nevážně, v duchu bojovné husitské tradice, bych chtěla vyzvat vás kolegy tělocvikáře k boji za pochopení tělesné výchovy a jejího významu. Ta bývá mnohdy v očích veřejnosti i některých kolegů učitelů znevažována a vnímána jako podružný nedůležitý vyučovací předmět.
Podívejme se ale na tělesnou výchovu jinak.