Lyžování se těší velké popularitě a mnozí lidé jej provozují pro zábavu, sportovní vyžití, pro zdravotní benefit, zkrátka pro pocit tzv. well-being. Pro zajištění bezpečného sjíždění a zatáčení vznikají napříč celým lyžařským světem různé metodiky výuky lyžování, které mají svá specifika s ohledem na jednotlivé země a jejich lyžařskou populaci.
Cílem příspěvku je komparace metodiky lyžování v ČR, v Rakousku, v Itálii, ve Francii, na Novém Zélandu a v Kanadě. Byl proveden kvalitativní výzkum a porovnány byly metodiky jednotlivých členských organizací sdružených v INTERSKI aktualizované pro zimní sez ónu 2021/2022.
Zaměřili jsme se především na zařazení nácviku vertikálního pohybu těžiště těla lyžaře. Ukázalo se, že v anglosaských zemích je důraz na vertikální pohyb menší nežli v evropských, resp. především v rakouské a české metodice.
Vertikální pohyb je nacvičován pro potřeby regulace sil mezi lyží a podložkou a pro potřeby českých svahů považujeme tuto dovednost i nadále za velmi užitečnou. Při základním carvingovém oblouku není třeba jej akcentovat.
Důležitou roli hraje pohyb v bočním směru. Přívratné postavení lyží je vhodné zařazovat především pro regulaci rychlosti a najdeme jej ve všech sledovaných metodikách.
Píchání holí není při carvingu nezbytné, pro smýkané oblouky jej doporučujeme.