Skeletální metastázy se v době diagnózy vyskytují až u 20-30 % pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (non-smah cell lung cancer, NSCLC); v průběhu onemocnění se vyvinou až u 60 % nemocných s NSCLC, až v polovině případů predilekčně postihují páteř. Ohrožují vybranou skupinu pacient ů tzv. kostními příhodami, kdy v popředí jsou obtížně zvládnutelné bolesti, patologické fraktury, míšní komprese, neurologické deficity, hyperkalcemie.
Celkově jsou zdrojem výrazné morbidity, značně zhoršují kvalitu života pacientů a jsou indikátorem horší prognózy s mediánem přežití 6-7 měsíců od stanovení diagnózy. Doposud není stanovena účinná léčba cílená na skeletální metastázy NSCLC.
V této kazuistice prezentujeme dva pacienty s NSCLC a osovými metastázami skeletu po operační stabilizaci. Systémově byl u obou zvolen pembrolizumab, a přestože si byly zpočátku oba případy podobné, každý se vyvíjel jinak.