Nahrazení infikované cévní protézy allograftem je možným řešením této komplikace díky dokumentovanému nízkému riziku reinfekce. Nejčastěji se allograft využívá v případech, kdy vlastní tkáň pacienta již není možné využít.
Prezentujeme případ sedmdesátiletého pacienta, který podstoupil opakované cévní rekonstrukce na pravé dolní končetin ě. Na naši kliniku byl přijat pro progresivně se zvětšující rezistenci v pravém třísle.
Byl zařazen na čekací listinu na čerstvý allograft. Podstoupil nahrazení infikovaného pseudoaneurysmatu a protetického materiálu femorální bifurkace tepenným allograftem.
Původní femoro-popliteální autovenózní bypass byl reimplantován do allograftu. Během operace byly pozorovány známky sepse, hemokultura vyšla negativní.
Kultivace z rány i drénu byly negativní. Pacient byl propuštěn sedmý pooperační den s profylaktickými antibiotiky. Časná ambulantní kontrola neodhalila žádné známky rekurence infekce a průchodnou cévní rekonstrukci.
Sedm a půl měsíce po poslední operaci se femoro-popliteální bypass uzavřel, bylo rozhodnuto o konzervativním postupu. Dva roky po výkonu se vyvinulo malé, trombozované pseudoaneurysma allograftu z důvodu přechodné non-compliance pacienta k užívání imunosupresivní terapie.
Postupovali jsme konzervativně. Dva a půl roku po operaci je allograft průchodný a končetina zachována.