Tato studie zodpovídá otázku, jak a proč československý stát, druhá republika a protektorátní orgány podporovaly kreativní odvětví, analyzuje, jak tato odvětví usilovala o státní podporu a dobývala tzv. rentu, a pokrývá období 1918-1945. Zkoumá zájmové skupiny autorů literárních, hudebních a jiných děl, nakladatelů, hudebníků a filmových producentů.
Ukazuje, že stát byl ochotný hrát v kreativní produkci aktivní úlohu a měl silný vliv na chování tržních aktérů. Ti byli se státem úzce propojeni, používali v debatách s ním argumenty o sociální spravedlnosti a požadovali po státu, aby jim kompenzoval riziko, kterému byla kreativní odvětví nevyhnutelně vystavena.
Díky jejich aktivitě stát změnil institucionální prostředí ve prospěch autorů a jejich zastřešujících organizací, poskytoval subvence filmovým producentům se záměrem zvýšit kvalitu českého filmu a obzvláště štědře odměňoval výrobce filmů s obsahem, který konvenoval státním zájmům.