Abstract
Článek se zabývá česko-německými vztahy v meziválečném Československu a snahy o urovnání těchto vztahů a německo-české usmíření tak, jak se zrcadlily v dobové kulturní kritice. Text podrobněji sleduje publicistiku O. Bauma, zejména jeho články v Prager Presse a jako protiklad i články E.
Sommera působícího v Karlových Varech nejen v roli spisovatele, ale i právníka a politika. U obou autorů analyzuje momenty, které se pokoušely o urovnání německo-českých vztahů prostřednictvím poznávání obou kultur v tehdejším Československu.
Podrobněji se věnuje také postupného budování specifické identity německy mluvícího obyvatelstva v Československu, a tedy i možné vyrovnání s nově vzniklým státem a přijetí své role v něm. Oba aspekty jsou porovnávány v dílech vybraných autorů i se zřetelem na odlišnost pražského a karlovarského prostředí, v níž se projevuje jak kontrast centra a periferie, tak i rozdíl mezi multikulturním velkoměstským prostředím na straně jedné a převážně německým prostředím lázeňského města v Sudetech.
V neposlední řadě článek sleduje roli kritiky nejen v oblasti kultury, ale i společenských a potažmo politických vztahů. Moýná východiska z česko-německého napětí nachází oba autoři právě v oblasti kultury a ukazují možnosti interkulturní výměny a spolupráce, jakkož i sílící hybridní charakter kultury meziválečného Československa.