Příspěvek se zabývá kořeny recentní právní úpravy jak objektivního práva dědického, tak i řízení o pozůstalosti. Je připomenuto, že česká procesualistická doktrína kontinuálně podporuje rozlišování nalézacího řízení na sporné a nesporné. Článek přitom rozebírá zvláštnosti vztahu občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních de lege lata, který mj. znamená, že je soudní praxe řeší otázku aplikace tří režimů obecných ustanovení (tj. aplikace občanského soudního řádu, jakožto obecné normy civilního procesu, aplikace obecných ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních a jeho obecných ustanovení k řízení o pozůstalosti). Článek analyzuje některé interpretační hmotněprávní otázky a jejich procesní reflexi v řízení o pozůstalosti, komentuje jejich judikatorní řešení a naznačuje další otázky k řešení blízké perspektivy