Autorka sleduje důsledky válečných konfliktů na osudy středověkých rukopisů uvádějících texty českých historických spisů. Konkrétně jde o husitskou revoluci, kdy lze sledovat p ředevším osudy rukopisů Zbraslavského kláštera, které Zikmund Lucemburský prodal, rukopisu Zbraslavské kroniky z majetku sedleckého kláštera, který přežil války spolu s ostatními cennostmi na jihlavské radnici.
Další významnou kapitolou je třiceteletá válka, kdy byly řada rukopisů převezena jako válečná kořist do Švédska, další byly odvezeny do zahraničí, kam emigrovali jejich majitelé, kteří byli nuceni opustit zemi z náboženských důvodů; autograf druhé knihy Zbraslavské kroniky Petra Žitavského se z heidelberské knihovny dostal do Apoštolské knihovnvy ve Vatikánu. Na české historiografické rukopisy měla vliv i prusko-francouzská válka 1870, kdy spolu s dalšími rukopisy městské knihovny ve Štrasburku shořel jeden z nejstarších rukopisů Kosmovy kroniky.
Rukopisy českých konik výrazně postihla druhá světová válka. Tehdy byl zničen rukopis sázavské redakce Kosmovy kroniky v Drážďanech, dále byly zničeny dva rukopisy uložené ve vratislavských knihovnách, další byl silně poškozen.
Rukopisy Městské knihovny ve Vratislavi byly po válce přemístěny do Univerzitní knihovny. Historiografický sborník českého původu z konce 14. a počátku 15. století, uložený v Milichově knihovně ve Zhořelci, se dostal do Univerzitní knihovně ve Vratislavi.