To, že Jan ve svém evangeliu používá mnoho narážek na Ezechiele, není novinka. Přinejmenším od konce 90. let 20. století existují dokonce tři monografie v angličtině věnované Janovu užití Ezechiele.
Tento článek se zaměří na Janovo užití pouze jednoho z Ezechielových vidění: Vidění o suchých kostech (Ez 37,1-14). Jan se na toto vidění ve svém evangeliu odvolává dvakrát (J 5,25;28-29 a J 20,22). S využitím nástrojů klíčování a rámování odvozených z teorie sociální paměti, jak je do biblistiky uvedl americký sociolog Barry Schwartz, tento příspěvek ukáže, jak Jan na toto Ezechielovo vidění naráží z hlediska teorie sociální paměti, a ukáže, jak může tento přístup přispět k dosavadním výkladům.